úterý 9. srpna 2016

Náš kout zavalen poetičnem. Dnes mě zlíbala půlnoční múza, tak jsem se zběsilým okem a rozcuchaným vlasem dokončila všecko, co jsem za léto napsala. Manžel přede mnou prchnul s pozdviženým obočím, v komůrce jsem se zavřela, nitro básnicky rozervané.
Mít dítě je inspirativní!
Naprosto vyčerpávajícím způsobem.. :)



-----

pták zpívá v dešti
a dítě ti spí na prsou

pokorně slavné
jedno    duché
Teď

zní pavučinkou tvého bytí
houpete se s kapkou rosy
a malým pavoukem

a všechno tolik voní..


-----

Sen

kráčíš krajinou moře a sněhu
jdeš uprostřed
po tenounké pěšince
a bosa
do záře

skrytě výrazná

-----

slyšíš zvony a cvrčky
uprostřed léta

ukonejší tě k modlitbě

na srdci dítě zahleděné v nebe a v tebe

Děkuji

posvěcuje
a vrací do
sebe sama
zahleděné s dítětem..

-----

poupě se vznáší ve zlatě večerní zahrady
komáří mihotání a světlo u staré třešně

zátiší

vkročíš do obrazu
otočíš se
a smažeš jeho rám jediným pohybem
jakoby mimochodem
a navždy zmizíš ve vysoké trávě..

-----

hukot včel uhnízdil se v loukách
cvrčení k zemdlení
tetelí se horkem léta
zeleně   modře   zlatě   bíle
 rozlévá se krajina v tobě
bělásků napěněné vlny uprostřed moře
levandulového

-----