Dubnové skotačení

Zahrada je v záplavě petrklíčů! Něco málo jsem si tedy nasbírala do zimních zásob. Vůně těchto malých žlutých kamarádů je neskutečně medová. Čaj z petrklíčkových květů je moc dobrý na nachlazení. V zimě jako když najdeš. Ale pozor! Kytička je chráněná, tak trhat vždy jen několik kvítků z celé rostliny.

Taky jsem o víkendu sázela brambory. Letos jsem se rozhodla vyzkoušet metodu podle Wolfa Dietera Storla. Německý etnobotanik, antropolog a spisovatel, jehož babička pocházela z Krušnohoří, napsal několik výborných knih. Krásné, mystické, hluboké a laskavé čtení nejen o zahradě. Ale zpátky k metodě. Naklíčené brambory rozkrájet na očka - na půlky nebo čtvrtky, z každého očka může vyrůst jedna rostlina (při sázení celých brambor vyraší jeden dominantní klíček, ostatní se drží zpátky). Tím si nejen snadno namnožíte sadbu, ale prý i takové rozkrojky nejsou atraktivní pro hlodavce. Před kladením brambor do řádků ještě poválíme brambůrky v dřevěném popelu - to pomáhá proti plísni. No a pak už jsem jen kladla do řádků, poprášila zbytkem popelu (který je také výborné hnojivo) a přikryla vrstvou zetlelé organické hmoty (seno, listí, piliny a hnůj od morčat). Uvidíme za pár měsíců. Jinak pěstuji třetím rokem brambory pouze v organické hmotě, bezorebně. Tentokrát jsem je dala do vyvýšených záhonů.

Jarní tip na oběd: Batátová kaše s tempehem a kopřivovým špenátem